Zpověď Aničky Slováčkové (†29) před smrtí: OSUDOVÉ ROZHODNUTÍ
8 fotografií
Svou upřímností, odvahou mluvit i o nepříjemných věcech a odhodláním prát se s nemocí do poslední chvíle dokázala Anička Slováčková (†29) vždy inspirovat druhé a jinak tomu nebylo ani při její nejotevřenější zpovědi pár měsíců před skonem.
Na TEDx (konferenci, kde inspirativní lidé sdílejí své životní příběhy) Anička v divadle Nová Spirála na pražském Výstavišti mluvila o tom, jak byla jako dítě velmi úspěšných a slavných rodičů byla vychovávána k tomu, že musí být stále stoprocentní, že výkon je vždy na prvním místě, a že podle toho také žila. To se ale mělo změnit...
Nic než práce
Vzhůru nohama se Aničce otočil svět v roce 2019, když se poprvé dozvěděla, že má rakovinu prsu. A v duchu své dosavadní výchovy její první otázka na doktorku tehdy byla, jak nemoc ovlivní její pracovní nasazení! „V ten moment jsem v podstatě nežila, protože jsem žila jen prací. Vůbec jsem netušila něco o kouzlu přítomného okamžiku a že je dobré žít tady a teď,“ přiznala. „Od malička jsem byla vychovávána k něčemu, co bylo jen práce, práce, práce a ne život,“ vzpomínala s tím, že ještě ten večer odehrála představení. Byla tehdy na roztrhání. Vystupovala v muzikálech Krysař, Doktor Ox, Tři oříšky pro Popelku, v několika hrách divadla Semafor, koncertovala se svým tátou, moderovala na TV Óčko...
Pietní místo pro Aničku Slováčkovou
Slováčková varovala před příznaky rakoviny: Děje se to mezi třetí a čtvrtou ráno
Celý článekJiný život
A tak to všechno změnila a začala se radovat i ze zdánlivých maličkostí. „Nádherně svítilo slunce, cítila jsem vůni babího léta a viděla jsem usměvavé lidi a všechno to bylo stonásobný. Ten moment byl překrásnej,“ popsala, jak se jí změnil pohled na život. Když se za rok uzdravila, byla odhodlaná udělat všechno, aby se nemoc nevrátila. Rozhodla se žít jinak. „Nedusila jsem v sobě emoce a odřízla toxické lidi a místa. Začala jsem milovat své tělo za to, že mě nenechalo na holičkách,“ svěřila se na konferenci. Jenže postupně se začala vracet do starých kolejí... Na podzim 2023 se pak nemoc vrátila. Tentokrát se usadila na plicích, a v horší verzi. Ani tehdy to ale Anička nevzdala.
Tvrdý verdikt jako dar
Když se o návratu rakoviny dozvěděla, dostala nápad: „Co kdybych přestala na ty chemošky chodit? Co kdybych tady byla třeba deset let, žila naplno, odstěhovala se na Bora Bora a byla šťastná, než abych tady byla dvacet, třicet let a chodila na chemoterapie, ze kterých bych si pak celý týden lízala rány?“ A když to řekla doktorce... „Poslala mě k paliativní lékařce, kdy jsem poprvé pochopila, co se opravdu děje,“ vyprávěla Anička, jak spadla z růžového obláčku rovnou na tvrdou zem. „Seznámila mě s faktem, že se u mě nebude jednat o takhle dlouhou dobu, když na léčbu přestanu chodit,“ konstatovala. A opět se k situaci postavila posvém. Začala si plnit sny. „Beru jako dar, že mi někdo řekl, že můj čas je nějak ohraničený, protože díky tomu můžu žít úplně jiný život,“ říkala pak Anička.
Felix Slováček u pietního místa
8 fotografií
