Jitka Smutná (73) - Už nemám sílu v prstech!
Kdyby žila ve středověku, byla by prý trubadúr. Jitka Smutná (73), kterou diváci můžou vidět například v seriálu Ulice, se vždycky řadila k folkovým zpěvačkám. Kytarou vyjadřovala svoje pocity a lásku k hudbě má v sobě celý život. Jenže nyní přiznala, že s hraním na kytaru, která byla dlouho její součástí, bude muset kvůli přibývajícím letům skončit. Přitom první nástroj dostala ve svých čtrnácti letech, a tak byla její součástí skoro 60 let. Zdraví jí však nedovolí pokračovat.
Kapelu rozpustila
Přesto nebylo pro Jitku snadné vzdát se kytary. Byla samoukem a kytara byl její velký koníček. Sama si psala a pořád píše písničky. Jednu dobu s ní hrála a vystupovala i její dcera Tereza Nekudová (46). „Dříve jsem byla na pódiu jen s kytarou, a tak se ten můj hudební doprovod dál nevyvíjel,“ přiznala s tím, že proto k sobě přizvala kytaristu Milana Kramaroviče, jeho dva syny a zpívala s nimi právě Tereza. Jmenovali se příznačně Rodinná fúze. Jednalo se o čistě autorskou tvorbu. Jenže pak se rodinná kapela rozpadla. „Loni v létě jsme ji rozpustili. Terka mi řekla, ať si nové seskupení s Katkou nechám sama pro sebe,“ vysvětlila Smutná, která jezdila na besedy, kde tají hrála a zpívala. „Zjistila jsem, že lidi moje písně baví, přestože mé texty vůbec nejsou jednoduché. Byla jsem asi nejstarší začínající folková zpěvačka,“ přiznala se smíchem. Přitom svoji hru na kytaru musela pilovat. „Někdy ta moje hra tak vypadala. Jsem samouk, špatné prstoklady se změnit nedají. Proto jsem byla ráda, že pak s námi vystupovali kluci, kteří byli báječní muzikanti,“ svěřila.
Dřina od mládí
Přibývající roky ji připravily o milovanou kytaru, naštěstí se však neprojevily na paměti, takže herecké povolání může dále vykonávat. K tomu se s radostí věnuje svým vnoučatům. Jediné, co nezvládne, je se s nimi učit.„Já nemůžu učit matematiku. A to ani svého vnuka v páté třídě,“ přiznala bez okolků herečka. Ani ve svém věku se však nebojí žádné práce. Pracovala by prý klidně i na hřbitově. „Já miluju zahradničení, takže kdyby bylo potřeba, upravovala bych hroby,“ tvrdí. Celý život pracovala, a to i před tím, než se stala herečkou. Měla ještě tři sourozence a rodina měla hluboko do kapsy. „Už od patnácti jsem dělala pomocnou sílu ve fabrice.“ Už tam však v sobě nezapřela lásku k hudbě. „Chlapi mi tam vyrobili držák na foukací harmoniku. Jenže neměli jsme to moc vychytané a pamatuju si, že když jsem tu harmoniku do toho držáku poprvé nasadila a foukla, harmonika vyletěla a málem mi vyrazila zuby,“ prozradila se smíchem Jitka, která se nebránila ani jiné práci. Dělala v telefonní ústředně a byla na různých zemědělských brigádách. Také ráda jezdí hromadnou dopravou. „Chci mít ten normální život blízko. Ráda se setkávám s běžnými lidmi a každé takové setkání je pro mě poklad. Chci poznávat svět také odjinud než jen z divadla,“ tvrdí Smutná.
Sáhla si na dno - Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 24.
